Důležitost učení v raném věku

Doba od narození do zhruba osmi let věku dítěte – a zvláště od narození do tří let – je rozhodující pro rozvoj mozku dítěte.

Je to proto, že první roky života položí neurologické základy pro intelektuální vývoj v dospívání i v dospělosti…

Od okamžiku početí neurony (nervové buňky) se v mozku množí rychleji než jakékoliv jiné buňky v těle dítěte.

Tato ohromná rychlosti rozvoje mozku pokračuje také v raném dětství: při narození mozek váží 25 procent váhy mozku v dospělosti; v období kolem prvních narozenin 50 procent; ve věku dvou let 75 procent; a ve věku tří let 90 procent.

Mozek má přibližně 100 miliard neuronů, kdy většina z nich byla vytvořena během prvních 5 měsíců v děloze! Současné výzkumy potvrzují, že nové neurony mohou být během života vytvářeny – ale pravděpodobně pouze v adekvátním množství, aby nahradily ty, které zemřely.

Každá z mozkových nervových buněk je propojena zhruba s 5 000 jinými. Obecně, čím více keříků mezi neurony a synapsí (spojení mezi neurony) mozek má, tím je větší síla mozku. Více drah znamená, že informace může cestovat více cestami, což otevírá dveře rychlejšímu a komplexnějšímu myšlení.

Tohle je pravda v dospělosti, ale neplatí to pro velmi malé dítě. Mozek malého dítěte má více neuronů a synapsí než mozek dospělého – ale pouze proto, že ještě neprošel důležitou vývojovou etapou známou jako „pruning“ (prořezávání), v kterém mozek vymazává nepotřebná nervová spojení v zájmu uspořádání a výkonnosti.

“Využij toho nebo to ztrať ”

Proces „prořezávání“ názorně ukazuje vysokou tvárnost (přizpůsobivost) mladého mozku, jež je doslova vymodelovaný prostředím, v kterém je vychováván. Vědecké testy toho, jak přesně zkušenosti formují mozek, vytvořili teorii “rozhodujících období“ – přesně stanovená období, v kterých musí dojít ke stimulaci, jinak šance na normální fungování bude ztracená.

V dnes už klasických experimentech, koťátka se zavázanýma očima po několik měsíců po narození neviděla správně, když jim byly pásky z očí odstraněny. Jejich mozky neměly příležitost rozvinout nervová spojení potřebná pro zpracování zrakových informací. Stejně tak děti, jež se narodí s šedým zákalem, ho musí mít odstraněný během prvních pár měsíců jejich života, nebo budou trpět trvalým zrakovým defektem.

Nic není horšího pro vývoj dětského mozku než nedostatek stimulace.

Stejně tak vhodná stimulace navíc může mít za následek nadprůměrnou nervovou soustavu.

V jedné studii byla mláďata krys umístěna do jednoho ze dvou prostředí – „bohatého”, plného hraček a překážek, nebo “ochuzeného“ postrádajícího jakoukoliv stimulaci. Po 80 dnech u krys, které byly stimulovány, byla zjištěna těžší mozková kůra (část mozku, která kontroluje paměť a vnímání), větší neurony a více spletitá dendritická síť.

Ty samé principy platí pro vývoj mozku u lidí. Vědci například objevili, že určité oblasti mozku jsou větší a vyvinutější u dětí, které hrají na nějaký hudební nástroj než u těch, které na žádný nástroj nehrají. To zahrnuje také malý mozek, který zpracovává rytmus a časování a „corpus callosum“, který je potrubím pro komunikaci mezi pravou a levou hemisférou mozku – tak důležitou pro hudebníky snažící se koordinovat své pravé a levé ruce.

Dát dítěti dobrý start do života

Programy raného vzdělávání jako je Head Start and Early Head Start v USA vytváří měřitelné poznávací a emoční přínosy pro děti – výhody, které trvají do středních a dokonce i vysokých škol. Některé z těchto programů, které se zaměřují na pomoc postiženým dětem, ukázaly, že je možné zvýšit inteligenční ekvivalent IQ až o 8 IQ bodů. Celodenní výchovný a vzdělávací program pro nemluvňata a velmi malé děti prokázal zvýšení IQ trvající až do dospělosti.

Otázkou je: proč ale poskytovat podobnou positivní stimulaci pouze dětem s postižením?

Počkat až do školy, abychom poskytli dítěti pravidelnou intelektuální stimulací, není žádná katastrofa. Ale když to tak uděláme, zmeškáme ono jedinečnou příležitost, abychom podpořili rozvoj mozku.

Takže jak co nejlépe využít tuto jedinečnou příležitost v životě vašeho dítěte?