Nestihli jste živý červencový worshop Nevýchovy – Jeden fígl, který z utahané matky přes noc zase udělá ‘moji milovanou’ maminku? Nevadí, udělala jsem pro vás stručný výtah toho, o čem Katka Králová na online webináři mluvila. O tom, co dělat, když jste utahaná a už je toho na vás prostě moc….

I když je nám zle, sotva se plazíme, jsme unavené a nejraději bychom sebou plácly na kanape a odpočívaly, neuděláme to. Musíme přece dodělat oběd, vyprat prádlo, usušit, vyžehlit, složit, uklidit. Potom ještě utřít prach, zamést, setřít, postarat se o děti…

A pak už máme pocit, že bychom se potřebovaly minimálně rozdvojit. Ale jsou způsoby, jak tomu předejít. Jak tedy na to????

Webinář Nevýchovy byl opět úžasný. Nevýchovné principy se mnou souzní, líbí se mi, jak Nevýchova vidí „pod pokličku“ problému a navrhuje řešení problému ve svém základu (a „nehasí“ jen následky).

Mnoho rodičů žije v zajetí mnoha mýtů, které se Katka na webináři snažila vyvrátit.

Mnoho rodičů ví, že děti se učí nápodobou. Ale děti nenapodobují jen naši mluvu a chování, ale přebírají i naše prožitky, postoje a přístupy. 

Štve vás uklízení nebo mytí nádobí? Jak se při tom tváříte? Nadšeně a spokojeně? To asi ne…  🙂 A co si myslíte, že si z toho vaše dítě odnese?  Možná to, že uklízení a mytí nádobí je super činnosti, kterou „budu vždy dělat rád, s úměvem a nadšením“? No, asi všichni cítíme, že je to pravděpodobně právě naopak.

A když je toho na vás moc, jste unavení, rozmrzelí a nervózní, jak se tváříte? Zatnete zuby a děláte před dítěte dál, jako by nic? A nechápete, proč dítě je vzdorovité, plačtivé a neposlouchá?  Dítě se totiž na rodičovskou nepohodu dokáže naladit, vnímá ji a přesně takhle na ni reaguje 🙁

Mýtus: JSEM MÁMA/TÁTA, MUSÍM DĚLAT VŠECHNO PRO DÍTĚ.   

Taky žijete s tímto přesvědčením? Co myslíte, že tím naše dítě učíme? Jednak dítě nepohodu mámy vycítí. Ale maminka se pořád tváří, že se nic neděje. Dítě je z toho zmatené a nechápe:  „Co to znamená? Proč?“ Neučíme tak své dítě, aby nevěřilo tomu, co samo cítí? Navíc tím, že naše  dítě stejně pozná, když svůj klid matka jen předstírá, se bohužel se také učí, že není důležité naslouchat tomu, jak se člověk cítí. A co vědomí, že jsem důležitá/důležitý? Pokud rodič a hlavně maminky zapomínají na sebe, na své pocity a svou pohodu, učí své dítě, že situace nebo pohoda druhého je důležitější než já a mé vlastní emoce. Opravdu chceme všechno tohle své děti učit?

Když se maminka cítí špatně, dítě se taky cítí špatně. Je potřeba zahodit dosavadní sebeobětovací vzorce a uvědomit si – Já jsem máma/táta a na mě, na mém klidu a pohodě taky záleží. Klidný pohodový rodič má klidné a pohodové dítě.

Co s tím, když už je toho na nás moc?

Pokud se cítíme vyčerpané, vystresované, unavené, co s tím můžeme dělat?

Je potřeba se v první řadě zastavit a zhluboka se nadechnout. Je něco, co teď můžu udělat jinak? Co můžu změnit, abych se cítila lépe? Někdy totiž není nejdůležitější znovu vyluxovat nebo uvařit teplou večeři… pohoda bez stresu a nervozity opravdu mnohdy mnohé vyřeší.

A co čas pro sebe? Když si uděláte čas pro sebe, získáte tím odstup, na vaše problémy se začnete dívat s nadhledem a lépe je budete schopni řešit a zvládat. Je nutné vystoupit z toho mentálního kolotoče – „musím, nestíhám, nesmím, jsem unavená, vystresovaná,…“  Je potřeba domluvit se s partnerem (prarodičem, kamarádkou,…), vysvětlit mu/jí, že že čas pro sebe nutně potřebuju a proč ho potřebuju a domluvit si konkrétní den a čas, kdy mám čas pro sebe, napsat si ho do kalendáře a brát ho opravdu závazně (jako např. návštěvu u lékaře).

Na co tedy nesmíme zapomenout?

Když se naučíme zvládat sami sebe, ovládat svůj stres, umět se dostat do pohody, tím se plošně zklidní všechny problémové situace, my přestaneme být štvanci vlastního rodičovství a přestaneme předávat dítěti špatné vzorce chování a prožívání. Takže nezapomeňme: Já jsem máma/táta a na mně taky záleží! A pokud budu já v pohodě, bude v pohodě i mé dítě! 

Zdroj: Živý workshop Nevýchovy z července 2015